Kontingenční tabulka

Kontingenční tabulka je interaktivní tabulka, která rychle kombinuje a porovnává velká množství dat. Řádky a sloupce tabulky lze otáčet a zobrazit tak různé souhrny zdrojových dat. V kontingenční tabulce lze také zobrazit podrobná data oblastí, které vás zajímají.

Kontingenční tabulku nejsnadněji vytvoříme ze seznamu. Na následujícím obrázku je seznam v buňkách A1:C9.


Kontingenční tabulku vytvoříme v nabídce
Data->Kontingenční tabulka a graf....

Po vytvoření tabulky je možné přetáhnout myší jednotlivé položky kontingenční tabulky do sloupcových, stránkových a řádkových polí. Do pole pro datové položky (uprostřed) je vhodné přetahovat pouze položky, obsahující čísla (v příkladu napravo je to Prodej).

Na obrázku výše jsou vidět tři různé způsoby jak pomocí kontingenční tabulky zobrazit stejná data.

Po vytvoření kontingenční tabulky se objeví nástroje pro další úpravy tabulky:

Ukázkový příklad je ke stažení zde: ukazka.xls.

Příklad 1

  1. Uložte si na disk soubor KT1.xls.
  2. Zjistěte, kolik ks každého druhu pečiva odebrala prodejna průměrně denně.
    Vyberte jedno z polí s čísly, v panelu nástrojů pro KT vyberte Nastavení pole a místo součtu vyberte průměr.
  3. Zjistěte, kolik % z celkového množství pečiva připadá v objednávce prodejny Astra na rohlíky?
    V Nastavení pole nastavte zpátky součet, zvolte Možnosti... a vyberte v dolní části dialogu % z řádku (resp. % ze sloupce).
  4. Údaje zjištěné v předchozím bodě ověřte použitím souhrnu a vhodného typu grafu.
  5. Vyzkoušejte si aktualizaci kontingenční tabulky.

Příklad 2

  1. Uložte si na disk soubor KT2.xls.
  2. Vytvořte kontingenční tabulku
    1. z dat na listu Data,
      (postupujte jako u předchozího příkladu).
    2. sloučením dat listu Září - Listopad.
      V prvním dialogu průvodce kontingenční tabulkou vyberte Násobné oblasti sloučení.
  3. Vytvořte kontingenční graf.

Příklady k procvičení

Příklady řešte bez použití počítače.
  1. Je dána tabulka:

    Do buňky B1 vložíme vzorec =SUMA($C$1:D1), ten následně zkopírujeme do oblasti A1:B2. Jaké hodnoty budou v oblasti A1:B2?
  2. Je dána tabulka:

    Do buňky C1 vložíme vzorec =SUMA(A1:B2 A2:B3;$A$2), ten následně zkopírujeme do oblasti C1:C3. Jaké hodnoty budou v oblasti C1:C3?
  3. Je dána tabulka:

    Do buňky C1 vložíme vzorec {=MAX(A2/2+3+A1:B3)}. Jaká hodnota bude v buňce C1?
  4. 3D tabulka udává množství (v kg) prodaného ovoce během jednoho roku:

    Údaje pro každý měsíc jsou uloženy na zvláštním listu. Listy jsou pojmenovány leden, únor, ..., prosinec (celkem 12 listů).
    Napište vzorec, který spočte:
    • Jaká je průměrná hmotnost prodaného ovoce za měsíc?
    • Jaké bylo nejmenší prodané množství (hmotnost) jednoho druhu ovoce za celý rok?
  5. Je dána tabulka:

    Hodnoty v oblasti C1:C4 vznikly zadáním vzorce =KDYŽ(...;A1;B1) do buňky C1 a následným zkopírováním vzorce do oblasti C2:C4. Jaký výraz patří místo tří teček (...) v prvním argumentu funkce KDYŽ?
  6. Je dána tabulka:

    Do oblasti D1:F3 zadáme vzorec {=INVERZE(A1:C3)}. Jaké hodnoty budou v oblasti D1:F3?
  7. Je dána tabulka:

    Do buňky B1 vložíme vzorec =DNES()-A1, ten následně zkopírujeme do oblasti B2:B3.
    Jaké hodnoty budou zobrazeny v oblasti B1:B3 pokud bude nastaveno formátování
    1. [h]:mm
    2. d.m.rrrr h:mm
    3. obecné

    Poznámka: pokud tento příklad řešíte mimo cvičení, předpokládejte, že funkce DNES() vrátí datum 30.11.2008. Pokud tak neučiníte, pravděpodobně budete potřebovat kalkulačku a kalendář ;-)