Informační systém
Jako informační systém lze označit jakýkoli systém, jehož funkcí je tvorba a získávání informací, jejich přenos a užití. Konkrétní informační systémy (IS) vykazují vždy řadu aspektů, podle kterých je můžeme jednak třídit, jednak charakterizovat. Nejdůležitější klasifikační hlediska, která se postupně vyvinula nejen na základě potřeb praxe, ale i z důvodů lepšího pochopení vývoje IS, lze souhrnně uvést takto: územní rozsah IS, věcný (tematický) rozsah, účelová specializace, institucionálně-funkční charakter, oblast určení výstupů (služeb), způsob získávání informací, způsob zpracovávání a prezentace informací, použitá generace informačních technologií.
Z hlediska územního rozsahu působnosti se obvykle rozlišují IS mezinárodní, národní, regionální. Z hlediska věcného rozsahu lze hovořit o IS polytematických, týkajících se více problémových okruhů nebo oborů, a monotematických, vztahujících se k jednomu odvětví nebo oboru, např. ekologii.
Z hlediska účelové specializace lze rozlišovat IS zaměřené na určité druhy informačních zdrojů, např. výzkumné zprávy, cestovní zprávy, překlady, firemní literaturu ap. Dále můžeme rozlišovat IS specializované na určité druhy informací, např. právnické, novinářské IS a konečně IS specializované na určité druhy funkcí prováděné v rámci informační činnosti, např. akviziční IS (řeší jen sběr informací), selekční (řeší jen výběr informací), překladové (překladatelské) systémy ap.
Z hlediska institucionálně-funkčního charakteru je třeba rozlišovat systémy podnikové, resortní (např. školské, zdravotnické, policejní), kulturních institucí (např. knihovnických), komerční IS soukromých firem atd. Jako zvláštní „kapitolu“ v tomto členění bychom měli uvést osobní informační systémy, které v poslední době velmi nabývají na významu v souvislosti s rozvojem osobních počítačů. Tyto systémy slouží k pokrytí individuálních informačních potřeb, jakými jsou obhospodařování osobních telefonních seznamů, adresářů, plánovacích kalendářů nebo evidence došlých a vyřízených dopisů ap. Podobný charakter mají i kancelářské informační systémy.
Z hlediska oblasti určení služeb (resp. oblasti využívání informací) lze rozlišovat IS pro vědu, výzkum, vzdělávání, IS pro ekonomiku ap.
Z hlediska způsobu získávání informací lze rozeznávat systémy získávající informace přímo (tj. měřením, pozorováním, zaznamenáváním znalostí a zkušeností experta), systémy dokumentové, získávající informace přejímáním existujících dokumentů, a systémy syntetizující jiné, přímo získané nebo z dokumentů vybrané informace.
Z hlediska způsobu zpracování a prezentace informací lze rozlišovat IS dokumentografické (bibliografické) zachycující různé druhy klasických informačních dokumentů (vědeckých monografií, výzkumných zpráv, časopiseckých článků atd.) v podobě bibliografických záznamů; faktografické, zachycující přímo fakta o zkoumané realitě a celou škálu systémů s vyhodnocovacími a logickými prvky, od systémů statisticky vyhodnocujících faktografická data až po systémy s prvky umělé inteligence (zahrnující expertní systémy, systémy zodpovídání dotazů v přirozeném jazyce ap.).
Z hlediska generace informačních technologií lze rozlišovat automatizované IS např. podle generace výpočetní techniky, ale nejčastěji se rozlišují na jedné straně informační systémy pracující dávkově (off-line) a dialogové IS (pracující on-line), na druhé straně systémy pracující izolovaně, v lokálních počítačových sítích a v sítích dálkového přenosu.
Uvedená hlediska nejsou vždy vzájemně nezávislá, také nelze podle každého z nich jednoznačně zařadit každý IS. Rozvoj informačních technologií, zejména digitálních sítí integrovaných služeb (ISDN), má zásadní význam pro integraci různých IS. Např. osobní IS a IS větších celků se v těchto sítích integrují do hierarchického systému, ve kterém na různých úrovních lokální (vnitřní) zdroje informací jsou doplňovány sdílenými vnějšími zdroji.
V souvislosti s moderními informačními technologiemi je už sama o sobě každá počítačová síť, jejímž prostřednictvím dochází k výměně zpráv (elektronickou poštou), ke sdílení kalendářů akcí a podobných dat mezi jednotlivými odborníky, k telekonferencím ap., také informačním systémem.
Z důležitosti IS a informací vůbec pro každou firmu lze usuzovat na význam zabezpečení informací. Snaha o neoprávněný přístup do IS může být motivována různě. Motivem může být získání důvěrných informací, touha obohatit se, zničit cenná data či získat ilegální kopie programů.
Strategická role informace vyžaduje zajistit přesnost, spolehlivost a bezpečnost dat. Cílem je, aby data v informačním systému byla bezchybná a odpovídala popisované skutečnosti, včas a ve vhodné formě, bez komplikací a poruch byla k dispozici oprávněným pracovníkům, aby data nemohla být zničena nebo zneužita.
Ochrana a bezpečnost IS je realizována zejména systémem zálohování zdrojů (záložní soubory dat, záložní disky, záložní kopie programů, záložní zdroje el. proudu) a organizačními pravidly, zejména systémem přístupových práv.
Bezpečnostní opatření musí brát též v úvahu katastrofické události (požár), důvěrnost určitých dat danou interními i obecnými právními předpisy či možnost administrativních chyb v postupech zpracování dat.